Buď sama sebou

Mám sestru. Mladší sestru. O celých deset let. Někdy ji pozoruju a nestačím se divit, co všechno ji u našich rodičů projde. Já kdybych přišla v jejím věku s takovými názory a přáními, tak by mi bylo řečeno, že na takové věci mám času dost a mám se radši učit. Klára dnes chodí ve dvanácti letech s melírem na hlavě a její zásoba šminek by vystačila profesionální modelce na pár měsíců. Taky si osvojila zvláštní slang, který mi úplně trhal uši. Ale večer, když je bez šminek a v pyžamu s medvídkem je to zase jen ta malá holka, která by se radši zabila, než kdyby ji její kamarádi takhle viděli.

Hlavně neztrácet naději

I moje malá sestřička si přála velkou lásku. Četla tuny dívčích románů, které byly úplně nabity letními láskami, láskami ve škole nebo láskami nešťastnými. Vůbec nikam nechodila, uzavřela se do toho svého světa a myslela, že na ni jednoho krásného dne zazvoní princ na bílém koni. Měla pár ctitelů ze školy, ale jak sbalí holku, když pořád jen sedí doma. To si asi všichni ti ctitelé uvědomovali, a nikdy nezazvonili.

Ohodnoťte příspěvek